- Jakub Šafka ,
- 05. 10. 2026
top zprávy
Když Lionel Messi v úterý naposledy nastoupí za Argentinu proti Beninu na stadionu Monumental v Buenos Aires, uzavře se více než dvacetiletý reprezentační příběh. A rozhodně nešlo o lásku na první pohled. Argentinská asociace kdysi netušila, jak se talentovaný kluk z Barcelony přesně jmenuje, později mu část země vyčítala nedostatek srdce. Odcházet ale bude jako mistr světa, dvojnásobný vítěz Copa América a jedna z největších ikon argentinského sportu.
Messiho reprezentační loučení má zvláštní symboliku. Dnes si lze jen těžko představit argentinský fotbal bez muže s desítkou, jenže na začátku tohoto století museli tamním funkcionářům na mimořádný talent upozorňovat prakticky cizí lidé.
Messi odešel z Rosaria do Barcelony už jako teenager a Španělsko se ho snažilo získat pro svou reprezentaci. Argentina mezitím sotva věděla, jaký klenot jí vyrůstá tisíce kilometrů od domova.
Jedno z upozornění přišlo po semifinále mistrovství světa hráčů do 17 let v roce 2003. Španělsko tehdy Argentinu porazilo 3:2 po prodloužení a podle novináře a spisovatele Sergia Levinského měl mladý Cesc Fàbregas argentinským funkcionářům připomenout, že jejich nejlepší hráč se nachází s ním v Barceloně a je to "génius".
Podobnou zkušenost později popsal mládežnický trenér Hugo Tocalli. Také on se od Španělů dozvěděl, že pokud chce Argentina podobné turnaje vyhrávat, měla by se zajímat o jednoho kluka z Barcelony.
Jenže najít ho nebylo úplně jednoduché. Pracovník Argentinské fotbalové asociace Omar Souto dohledal Messiho rodinu ve Španělsku pomocí telefonního seznamu z Rosaria. Když se dovolal, sháněl ovšem jistého "Leonarda". "Nejmenuje se Leonardo, ale Lionel,“ dostalo se mu odpovědi.
A zmatky pokračovaly. Když AFA kontaktovala Barcelonu faxem, zajímala se podle Levinského o hráče jménem "Mecci". Funkcionáři totiž předpokládali, že by mohl mít italské kořeny, a příjmení proto napsali se dvěma "c".
Messi si modrobílý dres poprvé oblékl ve dvou přípravných zápasech reprezentace do 20 let v roce 2004. Ani tím ale všechny pochybnosti nezmizely.
"Existoval silný odpor proti povolání kluka, který nehrál v zemi," vzpomíná Levinsky. Messi podle něj musel bojovat s podezřením, že je vlastně cizincem, protože žije ve Španělsku.
Ještě složitější byla další fáze vztahu s argentinským publikem. Zatímco v Barceloně Messi postupně vládl světovému fotbalu, doma opakovaně poslouchal, že stejné výkony nedokáže přenést do reprezentace. Část fanoušků ho dokonce označovala výrazem "pecho frío", tedy za hráče, kterému údajně chybí srdce, vášeň a potřebný oheň.
Jedním z důležitých okamžiků obratu byla kvalifikace mistrovství světa proti Kolumbii v roce 2011. Argentina v náročných podmínkách otočila nepříznivý vývoj a vyhrála. Messi byl podle Levinského naprosto vyčerpaný a dokonce zvracel, přesto mužstvo dotáhl k vítězství. "Bylo to poprvé, kdy ho fanoušci začali vnímat jinak," připomněl novinář.
Definitivně se vztah proměnil o pět let později. Po porážce s Chile ve finále Copa América 2016 Messi oznámil konec v reprezentaci. Tentokrát už místo kritiky následovala opačná reakce, Argentina ho prosila, aby se vrátil.
"Lidé pochopili, že za ty porážky není zodpovědný. Byl to právě on, kdo je do těch finále dostával," popsal Levinsky.
Pod Lionelem Scalonim se pak celý příběh dočkal konce, který dlouho vypadal téměř nedosažitelně. Messi se stal nezpochybnitelným lídrem nové generace, dvakrát ovládl Copa América a především v roce 2022 dovedl Argentinu k titulu mistrů světa.
S rostoucí vůdčí rolí se stále častěji objevovalo také srovnávání s Diegem Maradonou. Levinsky ale tradiční argentinský spor odmítá stavět jako volbu mezi dvěma velikány: "Je to Messi a Maradona. Oba byli géniové, každý v jiné době."
Možná nejpřesněji přitom Messiho vztah s vlastní zemí vystihuje jeho poslední přirovnání. "Bylo to, jako kdybyste najednou zjistili, že máte osmnáctiletého syna. Musíte ho začít milovat, aniž byste předtím věděli, že existuje. Byla to láska ve výstavbě."
Již tohle úterý se tahle více než dvacetiletá stavba uzavře...
