Zrcadlo je takové, jaké je. Nenaplnili jsme očekávání, přiznal dojatý Krejčí

• Česko skončilo ve skupině na posledním čtvrtém místě s jediným bodem za remízu s Jihoafrickou republikou
• Krejčí vedl reprezentaci na velké akci poprvé jako kapitán, pásku převzal nedávno po Tomáši Součkovi
• Vinu za první inkasovanou branku v 55. minutě vzal částečně na sebe
• Turnaj označil za velkou zkušenost i čest reprezentovat zemi
• Podle Krejčího jsou k růstu potřeba i pády

Zrcadlo, které nelže

Krejčí hledal po vyřazení slova jen těžko. „Asi bych chtěl více času a větší rozhled, abych obsáhl celý můj myšlenkový pochod. Když to vezmeme zkráceně, mrzí to mě, mrzí to všechny. Když jsme do turnaje šli, naším chtíčem bylo se dostat ze skupiny. Víra byla velká. Ale bohužel realita nám jak s jednotlivými zápasy, tak i s předvedenou hrou ukázala určité zrcadlo, které je takové, jaké je," konstatoval v rozhovoru, který zveřejnila FIFA.

Přes hořkost konce hledal i hlubší smysl. „Celý turnaj beru jako velkou zkušenost jak pro mě, tak pro nás všechny. Byla to velká čest reprezentovat naši zemi na největším turnaji, kam se chce dostat plno týmů a ne každý má tu možnost. Bohužel jsme to nedokázali využít tak, jak jsme měli," uvedl. Věří přitom, že poučení přijde s odstupem. „Věřím, že postupem času si to vyhodnotíme tak, aby nám to něco dalo," doplnil.

Zodpovědnost za zlomový moment

Úvodní inkasovanou branku z 55. minuty vzal kapitán částečně na sebe. „První poločas snesl nějaká kritéria. Neříkám, že to bylo úplně top. Ale byl tam vidět nějaký progres, mělo to nějaká měřítka. V druhém poločase se ty misky vah překlopily na jejich stranu," popsal. Klíčovou situaci pak rozebral bez vytáček. „Beru tam zodpovědnost u prvního gólu, dvakrát jsem se snažil to vyřešit v souboji. Odrazil jsem to k němu a z brejku dali gól. Tam se zlomil zápas, takže tam cítím zodpovědnost a mrzí mě to o to víc," litoval.

Roli kapitána, kterou nedávno převzal po Tomáši Součkovi, přitom nevnímá jako přitěžující okolnost. „Prožívám to tak, že mám nějakou roli jako každý jiný. Samozřejmě cítím zodpovědnost, ale měl bych ji, i kdybych pásku neměl. Mrzí mě to hodně, protože jak tyhle zápasy, tak tyhle turnaje nebo momenty mě motivují v tom, abych fotbal hrál a pokračoval v nějakém růstu," líčil.

Pády jako součást cesty

V Krejčího slovech zaznívala vedle zklamání i víra v budoucnost. „Abych pokračoval v neustálé práci, abych tyhle momenty mohl zažívat. A využíval třeba zkušenosti z minula a mohl mít po těchto zápasech radost, euforii, co k tomu patří. Zároveň aby vás to někam posunulo dál, jsou potřeba i tyhle pády. Časem to přijde," doplnil bývalý kapitán pražské Sparty.

Emoce ale nešlo přehlédnout a chvílemi se zdálo, že zadržuje slzy. „Rozhodně teď nezažívám nic příjemného, to zklamání je velké. Když dáme pryč tu fotbalovou stránku, kterou jsme prostě soupeře nedokázali překonat, víru hráčů jsem cítil. Nejvíc mě mrzí to, že jsme si nedokázali splnit ty sny a cíle, které jsme si do turnaje nastavili," svěřil se. A obrátil se i k těm, kdo tým podporovali. „Mrzí mě to vůči nám všem, vůči fanouškům, kteří byli tady, vůči fanouškům, kteří byli i v Česku. Že jsme nenaplnili naše očekávání. Ale dalo nám to to zrcadlo," zopakoval Krejčí.

Nejupřímnější Koubek za dlouhou dobu. Reprezentační trenér promluvil o slabé formě opor, která ho zaskočila, technice i budoucnosti