Zraněné ego probudilo spícího obra, legendární Srb čerpal sílu z hluboké vnitřní křivdy

• Během tiskové konference v Melbourne novinář naznačil, že Djokovič nyní musí dotahovat Sinnera s Alcarazem.
• Osmatřicetiletý fenomén označil dotaz za neuctivý a odvětil, že nikoho nenahání, nýbrž tvoří vlastní historii.
• Renomovaný trenér Patrick Mouratoglou tvrdí, že právě tato poznámka srbského tenistu hluboce zranila a vyburcovala.
• V následném pětisetovém semifinále dokázal Djokovič italského soka udolat díky své fenomenální mentální síle.
• Třebaže ve finále nakonec podlehl Alcarazovi, podle expertů zůstává jeho jedinou skutečnou překážkou motivace.

Uražená hrdost jako nejlepší palivo

Když máte na kontě čtyřiadvacet grandslamových titulů a pokořili jste všechny myslitelné rekordy, hledání vnitřního ohně začíná být nesmírně složité. Během lednového tažení na Australian Open se o to ovšem nechtěně postaral jeden ze zástupců médií. Ten se srbského velikána nepřímo zeptal, jaké to je být znovu v pozici lovce, který musí nahánět mladé pušky Carlose Alcaraze a Jannika Sinnera, podobně jako kdysi na začátku kariéry dotahoval Rogera Federera a Rafaela Nadala.

Třebaže Djokovič na tiskové konferenci zachoval chladnou tvář a odvětil, že nikoho nenahání a stále píše svůj vlastní příběh, uvnitř to v něm pořádně vřelo. Sám navíc označil položený dotaz za vysoce neuctivý vůči jeho dlouholeté dominanci. Francouzský trenérský mág Patrick Mouratoglou se nyní k celému incidentu vrátil na sociální síti LinkedIn, kde nabídl naprosto fascinující analýzu šampionovy mysli.

Probuzení monstra v semifinále

„Považovat Novaka za někoho, kdo jen někoho stíhá, namísto toho, aby byl on sám lovnou zvěří, se přímo dotýká jeho obrovského ega. A jakmile rýpnete do Novakova ega, zkrátka se v něm něco probudí,“ vysvětlil detailně francouzský stratég.

Přesně tento psychologický efekt se podle něj naplno projevil v epickém semifinálovém dramatu proti italskému fenoménu. „Bylo to naprosto zřejmé. Novak tam našel cestu k vítězství. Ne proto, že by byl v ten den čistě tenisově o tolik lepší, ale proto, že se na těch nejdůležitějších míčích stal znovu tím starým dobrým Novakem Djokovičem. Celý ten zápas byl vlastně jen jedna velká odpověď na zmíněnou otázku,“ pronesl s obdivem Mouratoglou na adresu pětisetové bitvy, po které musel zlomený Sinner balit kufry.

Ztracená motivace na vrcholu hory

Ačkoliv srbský gladiátor v následném čtyřsetovém finále nakonec podlehl dravému Alcarazovi, bývalý kouč Sereny Williamsové rozhodně odmítá jakékoliv řeči o definitivním konci jedné éry. Problém podle něj vůbec netkví v upadající tenisové kvalitě, nýbrž ve vnitřním nastavení. „Slyším spoustu hlasů, že pokud vyhraje pětadvacátý grandslam, měl by hned skončit. Tomu nevěřím ani vteřinu,“ ohradil se rezolutně.

Jedinou skutečnou překážku v zisku dalších trofejí představuje podle experta pouhá motivace. „Dosáhl svého životního cíle – stal se nejlepším hráčem všech dob. Jakmile tuto pomyslnou horu zdolal, jeho drajv zcela přirozeně klesl. Pokud se mu zítra motivace vrátí, dokáže se komukoliv vyrovnat,“ rozebral stávající situaci. Třebaže fyzická regenerace už ve třiceti osmi letech nefunguje jako dřív, legendární tenista si udržuje fantastickou kondici. Najde po lednové prohře další impuls, kterým definitivně umlčí všechny své pochybovače?

Z jeho raketového vzestupu mrazí, tenhle detail může z dvacetiletého talentu udělat světovou jedničku