Bolestivý návrat na vrchol. Davidová hledá ztracenou jistotu

• Markéta Davidová se běžecky zvedá, ale střelecky tápe
• Úspěšnost střelby ve stoje klesla na 73 procent
• Příčinou může být změna svalového napětí po zranění
• Forma českého týmu má gradovat za tři týdny v Itálii
• Úspěchem na olympiádě bude jakákoliv medaile či šesté místo

Hledání ztracené mušky

Běžecky už zase létá po trati s lehkostí, na kterou jsme byli zvyklí, avšak jakmile ulehne či stoupne na koberec, přichází křeč. Jablonecká rodačka Markéta Davidová smazala manko na trati, pročež je nyní v průměru o 1,3 vteřiny na kilometr rychlejší než loni. Potíž vězí v malorážce. Úspěšnost střelby ve stoje se propadla na 73 procent, což v elitní konkurenci znamená pád výsledkovou listinou.

Expert České televize Vlastimil Vávra vidí příčinu v nedávných zdravotních patáliích. Tělo si po zranění zad musí znovu zvykat na závodní zatížení v nezvyklých polohách, neboť kompenzační cvičení změnila fungování svalstva. Návrat jistoty tak nebude dílem okamžiku, ačkoliv fyzicky se česká jednička vrací mezi elitu.

Všechny cesty vedou do Itálie

Ruhpolding nebo domácí kotel v Novém Městě na Moravě jsou sice lákavé zastávky, ale oči všech směřují k únorovému vrcholu pod pěti kruhy. Tréninkový plán je neúprosnou matematikou načasovanou tak, aby výkonnost kulminovala přesně za tři týdny. Vávra upozorňuje, že nejde jen o to formu vyladit, nýbrž ji udržet po celé dva týdny her, což je úkol hodný mistrů svého řemesla.

A co by bylo v Itálii považováno za triumf? Český biatlon by bral všemi deseti jakýkoliv cenný kov. Realisticky by však spokojenost panovala i s umístěním v první šestce, ba i elitní desítka by se dala hodnotit kladně. Vzpomínky na Peking a bramborovou medaili Davidové jsou stále živé, stejně jako stříbrná radost Michala Krčmáře z Pchjongčchangu.

Záblesky naděje a alchymie materiálu

Nejen na Davidové leží tíha očekávání. Vystudovaná inženýrka Lucie Charvátová v úvodu sezony naznačila obrovský potenciál životním výsledkem ve stíhačce, třebaže ji sráží nevyrovnaná střelba. Pozitiva lze hledat i u mužské části reprezentace. Pánové letos předvádějí ve štafetách konzistentní výkony a pravidelně se umisťují v desítce, což svědčí o vyrovnanosti kádru.

Zajímavým detailem je technická změna u týmového lídra. Nejzkušenější reprezentant Michal Krčmář vyměnil značku lyží, což vyvolalo řadu diskusí. Podle Vávry však nejde o magii značky, ale o servis. Přítomnost specialisty Benjamina Edera, jenž zná lyže Fischer do posledního vlákna, dává českému týmu výhodu v přípravě materiálu. Zda se tato technická alchymie promění v olympijský kov, ukáže až únorový sníh.

Biatlonový kolotoč se nezastavuje a míří do Ruhpoldingu. Na co se můžeme těšit?