Ambice být hlavní trenér u mě byla, je a bude, prohlásil Köstl po triumfu nad Gibraltarem

Köstl převzal tým v říjnu po Haškově odvolání, původně jen jako záskok z pozice asistenta. FAČR mezitím dál hledá nového hlavního trenéra, přičemž preference podle všeho směřují do zahraničí. Kdo nakonec povede mužstvo v březnovém play-off zůstává nejasné, avšak jednou z variant může být i Köstl, byť sám se k tomu staví opatrně.

„Nejsem zcela rozhodnut," odpověděl Köstl s úsměvem na dotaz, zda by u reprezentace chtěl zůstat. „Ne, teď vážně. Samozřejmě ta ambice někde trénovat jako hlavní trenér u mě byla, je a asi bude. Ale těžko se mi na tohle odpovídá. Já jsem o tom ve své podstatě ani neuvažoval, protože jsme teď dostali nějaké zadání na tyhle dva zápasy a ty jsme chtěli zvládnout."

S generálním manažerem reprezentací Pavlem Nedvědem se zatím o budoucnosti nebavili. „My si teď musíme vyhodnotit ten sraz celkově, jak to všechno bylo. Nechci, aby to vyznělo, že si myslím, že na to nemám. Ale samozřejmě vnímám, že je tady nějaký požadavek na zahraničního trenéra, možná zkušenějšího trenéra. S tím já nemám problém. Jediné co, když už jsme konečně dostali Jardu Plašila (jako asistenta) po tolika letech zpět do českého fotbalu, tak bych byl rád, kdyby třeba on u toho mohl být," dodal Köstl.

Pod jeho vedením reprezentace zvládla oba listopadové duely, byť proti San Marinu to bylo jen těsné vítězství 1:0. S Gibraltarem už ale Češi dominovali. Köstl ocenil, že tým dokázal hned od začátku působit sebevědoměji a energičtěji. „Dobrá reakce týmu a slušný výkon. Měli jsme nějaké mítinky před zápasem, hodně motivační, ale změnili jsme například rozcvičku. Hodně v tomhle hráli roli (asistenti) Honza Rezek s Jardou Plašilem. Chtěli jsme, aby se hráči dostali do zápasové nálady hned. Zvládli jsme to. Při utkáních s takovými soupeři je vždy výhoda, když dáte brzké góly. Tým to pak odšpuntuje," říkal po utkání.

Do baráže z druhého koše

Český tým si díky výsledkům zajistil místo ve druhém výkonnostním koši pro los baráže, což znamená výhodu domácího semifinále. Köstl připomněl, že cílem od začátku bylo udržet šanci na postup na mistrovství světa, a že základ pro to položil ještě Hašek. „Šli jsme k národnímu týmu s nějakým cílem, kterým byl postup na mistrovství světa. Přišli jsme o lodivoda, Ivana Haška, v momentě, kdy jsme stále v té hře byli. Takže takové složité. My jsme to teď měli s klukama nějakým způsobem dotrénovat. Měli jsme teď úkol nějakým způsobem odehrát tyhle dva zápasy a zůstat na druhém místě a ve druhém koši. Takže to se zvládlo a za to jsem samozřejmě rád. Ale větší díl zásluh má určitě Ivan, který tady byl drtivou část kvalifikace. Takže ten úkol splnil,“ řekl.

Atmosféru zápasu poznamenala nespokojenost části publika, které domácím hráčům opakovaně připomínalo, aby „bojovali za Česko“. Po utkání se navíc tým nevydal k tradiční děkovačce před domácí kotel, místo toho s fanoušky krátce promluvili Tomáš Souček a Vladimír Coufal.

„Do detailů nevím přesně, co se stalo, protože jsem hned šel na rozhovor. Ale cítil jsem, že se tam asi něco stalo, když tým k tomu kotli nešel. S hráči jsem to ještě neprobíral. Jen jsem řekl, že si myslím, že takovéhle kopání příkopů, ať už z jedné nebo z druhé strany, nikomu nepomůže. Myslím, že v takové situaci by prostě ať už jedna nebo druhá strana mohly udělat nějaký krok zpátky a dojít k nějakému smíření. Věřím, že si to pak asi Vláďa Coufal s Tomášem Součkem s nimi nějak vyříkali a fanoušci kluky v baráži poženou," uzavřel Köstl.

Speciální mítink za zavřenými dveřmi: Hráči si museli vyříkat, co znamená reprezentovat