- Petr Zajíc ,
- 25. 07. 2025
Srdce chtělo, nohy klouzaly. Sparta padla na podmáčené půdě v Kazachstánu 1:2 a ve druhém předkole Konferenční ligy bude muset v domácí odvetě dohánět. Zápas v Aktobe nabídl šance, břevno, chyby i penaltu, ale radost zůstala na straně domácích.
Do Aktobe Sparta přijela s očekáváním, že si přiveze výsledek, na kterém bude možné stavět. Už první minuty však ukázaly, že na rozbahněném kazašském pažitu nepůjde všechno hladce. Přesto začátek vypadal slibně – dvě šance během pěti minut, tlak, odvaha.
Rrahmani i Haraslín zkoušeli otevřít skóre, ale gólman Vlad byl připraven. A pak udeřili domácí. Sosah si v 29. minutě naskočil na centr a hlavičkou k tyči otevřel skóre. Sparta pak málem odpověděla, Kuchta však narazil na skvěle postaveného brankáře.
Po přestávce měla Sparta opět šanci. Haraslín tentokrát orazítkoval spojnici branky, a to byl moment, kdy se zápas začal lámat. Hřiště se měnilo v těžký terén, míč zůstával stát, přihrávky postrádaly přesnost. A pak přišla rána číslo dvě.
V 83. minutě bleskově zafungoval kazašský brejk a Omirtaev zvýšil na 2:0. Zdálo se, že je hotovo. Jenže v 89. minutě se Sparta nadechla k poslednímu slovu – Birmančevič proměnil penaltu a udržel Pražanům aspoň jiskru naděje.
Sparta teď ví, co ji čeká. Ve čtvrtek 31. července bude muset v Praze otočit jednogólové manko. Vítr, déšť a promáčené hřiště z Aktobe už budou jen vzpomínkou. Doma na Letné půjde o všechno.
Mezitím ji ale čeká ještě ligový duel s Mladou Boleslaví. Tým Briana Priskeho musí zvednout hlavy a věřit, že odveta nabídne jiný obraz. Protože cesta do Evropy ještě zdaleka nekončí, ale další klopýtnutí by mohlo být osudové.
Bazaly se ve čtvrtek večer otřásaly v základech. Baník Ostrava vstoupil do pohárové Evropy s energií a vášní, kterou mu každý může závidět. Proti polské Legii dvakrát vedl, přesto nakonec musel brát remízu 2:2. Do odvety ale jede s hlavou vztyčenou.
Bazaly žily už dlouho před výkopem. Tribuny planuly, hlas „chacharů“ nesl nad Ostravou slib, že večer nebude obyčejný. A nebyl. Už po třiceti vteřinách orazítkoval Prekop břevno a stadion pochopil, že tohle bude bouře. Baník nastoupil s odvahou a chutí, kterou přenášel na každou přihrávku.
V 13. minutě se stadion rozzářil. Matěj Šín si po přihrávce Kubaly elegantně zasekl míč a s klidem starého mistra jej poslal do sítě. Euforie byla oprávněná, ostravská duše zpívala.
A přesto se hosté nevzdali. Ve 32. minutě střílel Kapustka skrz houšť hráčů, Holec si na míč sáhl, ale nestačilo to. Vyrovnáno. A mohlo být hůř – těsně před pauzou se Chodyna ocitl sám před bránou, ale přestřelil.
Druhý poločas začal znovu náporem domácích. Buchta orazítkoval tyč, ale míč znovu odmítl změnit skóre. Baník však věděl, že musí zůstat věrný svému tempu. A přišla odměna. V 65. minutě po presinku napřáhl Frydrych a jeho projektil, jemně líznutý tyčkou, zvedl stadion do varu.
Vypadalo to nadějně. Vzduchem šla vlna, že Ostrava si znovu věří. Jenže Legie zůstávala ve hře a s blížícím se koncem utahovala smyčku. V 88. minutě padl centr do vápna a Nsame, čerstvý muž na hřišti, vystoupal nejvýš a srovnal. Holec byl bez šance.
2:2. Výsledek, který má dvě tváře. Jedna mluví o zklamání z neudrženého vedení. Druhá ale ví, že Baník ukázal charakter, energii i sílu. V příštím týdnu pojede do Varšavy a bude vědět, že hrát se s Legií dá. Zejména, když domácím ve 4. minutě nastavení nebyl kvůli ofsajdu uznán vítězný gól.