- Jan Matas ,
- 15. 05. 2025
top zprávy
Po dvou titulech přišel náraz do zdi. Takový, z něhož se bude tělo i hlava vzpamatovávat ještě hodně dlouho. Po porážce 1:3 ve finále MOL Cupu s Olomoucí skončí Sparta už jistě bez trofeje, až do posledního kola se nejspíš bude strachovat i o čtvrté místo v lize.
Že po sezoně skončí trenér Lars Friis, je dlouho jisté. Strachovat o místo by se ale měl také jeho šéf Tomáš Rosický. Hlavně proto, že ho nevyhodil už dávno.
Rosického angažmá v roli sportovního ředitele Sparty se až nebezpečně pohybuje na vlnách. Nejdřív byl hodně dole. Nedařilo se mu trefit do posil ani do trenéra, bloumal ode zdi ke zdi, v jednu chvíli dokonce nabídl rezignaci.
„Tomáš není příčinou našeho problému. Naopak bude jeho řešením,“ zněla památná věta majitele klubu Daniela Křetínského, když ho podržel ve funkci. Jak to bylo dál, už asi víte.
Tři roky zpátky angažoval „Rosa“ jistého Briana Priskeho a ten vrátil mužstvu herní tvář i vítěznou mentalitu. Hned v první sezoně ho dovedl k titulu, v té další k němu přidal i triumf v českém poháru. Jsem přesvědčen o tom, že kdyby dál pokračoval, Sparta skončí v aktuální sezoně nejhůře druhá. Prala by se o špici se Slavií, minimálně by na ni neměla tak hrozivé manko jako teď.
Jenže to už se bohužel nikdy nedozvíme. Priske si totiž vynutil odchod do Feyenoordu, s čímž Rosický vůbec nepočítal, i kvůli časovému presu tak na jeho místo posunul asistenta Larse Friise. Už tenkrát to byl obrovský risk. Jak se ukázalo později, taky kardinální chyba, na kterou ale Rosický absolutně nezareagoval.
Dá se pochopit, proč tehdy Friisovi tolik věřil. Viděl ho (možná právem) jako hlavního strůjce ofenzivního vzepětí mužstva, především ale doufal, že zkrátka půjde v Priskeho šlépějích. Že bude soft verze svého předchůdce, že se na hře Sparty v podstatě nic nezmění.
Vytoužený návrat do Ligy mistrů v něm tenhle mylný návrat utvrdil, prakticky od té chvíle se ale Sparta začala hroutit. Čím delší doba plynula od Priskeho úprku, tím bylo mužstvo horší a horší, podzim zakončilo na třetí příčce o 13 bodů za Slavií. A to v sezoně, kdy vítěz postupuje přímo do Champions League…
Už tehdy měl Rosický zasáhnout, už tehdy se měl s Friisem bez milosti rozloučit. Jenže se znovu projevila jeho pověstná váhavost. Nechuť k tomu bouchnout do stolu a něco změnit. Dánskému blonďákovi se rozhodl věřit dál a ani další krize na jeho pohledu nic nezměnila.
Janě, úvod jara Spartě vyšel, zvítězila pětkrát v řadě včetně derby se Slavií (2:0). Od porážky 0:1 v Liberci už ale bylo všechno špatně. Sparta se nedokázala vrátit na vítěznou vlnu, nedokázala dovést do zdárného konce zápasy, v níž se jí herně tolik nedařilo. A těch začalo rapidně přibývat.
Kdo by mohl v létě opustit trápící se pražskou Spartu?
K tomu se přidávaly jasné signály zvnějšku i zevnitř, že Friis ztrácí podporu kabiny. Namíchnuté reakce Jana Kuchty s Lukášem Haraslínem při střídáních (dokonce nejen svých) by si ve Slavii nikdy nedovolil, spolu s výsledky navíc padala ke dnu i tržní cena hráčů. I když Sparta hrála Ligu mistrů, drtivá většina opor má dnes nižší hodnotu než loni v létě. O posile za sto milionů (Albionu Rrahmanim) ani nemluvě.
To je naprosto šílená vizitka. Ve svém jádru ještě horší než ta, že od začátku nadstavby Sparta prohrála třikrát v řadě a ve středu na to navázala blamáží v Olomouci ve finále českého poháru.
Ano, Friis jistě skončí, u mužstva už dávno nemá co pohledávat. Výrazně ale utrpěla i pozice Rosického. Má-li Spartu změnit, musí se změnit on sám. Musí se naučit reagovat na vývoj. Zasáhnout včas a rázně, i kdyby mu to bylo jakkoliv proti srsti. Jeho váhavost totiž stála Spartu sezonu i nekřesťanské miliony….
