- David Hebi ,
- 21. 01. 2025
Martin Shejbal, bývalý sportovní manažer a dlouholetý patriot pardubického fotbalu, ukončil své působení v klubu po dvou dekádách. Na rozloučení s týmem ani fanoušky nedošlo. „Pro klub jsem žil, ale rozloučení mi nebylo dopřáno. Takové chování nepatří ani do vesnického fotbalu," řekl Shejbal pro eFotbal.cz.
Shejbalův konec v klubu přišel na podzim, kdy vedení po sérii nepříznivých výsledků odvolalo i trenéra Jiřího Saňáka. Toho Shejbal do Pardubic přivedl jako náhradu za Radoslava Kováče. Výsledky však nebyly přesvědčivé a Pardubice po 12 kolech získaly jen sedm bodů. „Vedení se to hodilo do krámu. Rozhodli se odvolat trenéra a já jsem se svezl s ním. Ale pravdou je, že můj pohled na fotbal se už delší dobu neshodoval s tím, jak ho vidí majitelé," vysvětluje eFotbalu.
Podle Shejbala se klub v posledních letech začal vzdalovat svým kořenům. „Postupně odcházeli lidé, kteří fotbal v Pardubicích budovali od základů. Místo nich přišli lidé, kteří jen přikyvovali vedení. Já jsem vždy říkal pravdu do očí, a to se ne každému líbilo," říká.
Shejbal přišel do Pardubic jako brankář v době, kdy klub hrál divizi. Postupně si vyzkoušel všechny možné role, od trenéra přípravek přes kouče brankářů až po sportovního manažera. Spolupodílel se na úspěších, jako byl postup do druhé ligy v roce 2010 a následný historický postup do nejvyšší soutěže v roce 2020.
„Za ta léta se v Pardubicích protočila spousta talentovaných hráčů, často z mládežnických reprezentací. Pomohl jsem přivést kluky jako Hlavatý, Ladra nebo Červ. Byli to hráči, na kterých jsme mohli stavět," vzpomíná Shejbal. Pod jeho vedením klub vsadil na mladíky, kteří často přišli na hostování a po průlomových výkonech zamířili do větších klubů.
Výraznou stopu zanechal i mezi brankáři. „Tonda Kinský, Kuba Markovič nebo Jirka Letáček – ti všichni prošli mýma rukama. Přinesli klubu nejen sportovní úspěchy, ale také výrazné finanční prostředky," říká Shejbal, který byl trenérem brankářů i v reprezentaci do 20 let.
Shejbal kritizuje zejména změnu filozofie klubu, který se podle něj začal více orientovat na zahraniční hráče. „Nemám nic proti cizincům, ale musí to mít míru. Klub vždy stál na místních odchovancích a hráčích, kteří byli ochotni potit krev pro rodinný klub. To se teď vytrácí," tvrdí.
Sám přiznává, že jeho přístup se s vedením často rozcházel. „Od chvíle, kdy do klubu přišel pan Dobiáš jako datový analytik, se moje role upozadila. Už jsem neměl vliv na výběr hráčů. Chtěl jsem přivést osvědčené ligové hráče, ale neprošli datovými tabulkami," popisuje.
Způsob, jakým se s ním klub rozloučil, ho dodnes mrzí. „Pan Pitter mi vzkázal přes sekretářku, ať vyklidím kancelář. Nemohl jsem se rozloučit ani s kabinou, ani s fanoušky. To si po dvaceti letech nezasloužíte," uzavírá Shejbal, který i přes svůj hořký konec na klub nezanevřel.„Pardubice budou vždy moje srdcovka, ale cesta, kterou se vydaly, už není moje."