Koutek Míry Bosáka: Dvakrát noc a den

Je to zvláštní. Obě slavná pražská S ukázala v tomto týdnu, že mají minimálně dvě tváře. Jak Sparta, tak Slávie zažily okamžiky velké slasti a zároveň hluboké propady. Byť v opačném pořadí. Stačí si vzpomenout na trápení letenských v lize, které vyvrcholilo domácí porážkou od Olomouce. Na hřišti se nedařilo ani zkušeným ani mladíkům, začal se přetřásat i eventuální konec trenéra Lavičky. Vše bylo pochopitelně umocněno předcházející porážkou v derby se sešívanými, takže reakce sparťanských fandů byly poněkud podrážděné. Z černých mračen jim nepomohlo ani zjištění, že proti Bilbau nebude moci nastoupit Kweuke. Jenomže realita výrazně překonala chmurná očekávání. Sparta najednou hrála výborně, Kweukeho náhradník Balaj si počínal na hřišti znamenitě a letenský tým si připsal veledůležité body ve své skupině Evropské ligy. Fanoušek si zákonitě musel položit otázku, proč to takhle nejde v každém utkání ? I z tohoto důvodu bude pondělní mač mezi Spartou a Ostravou nesmírně zajímavý. Slávisté se naopak vezli na vlně euforie po výhře nad Spartou. V derby nebyla Slavia favoritem, ale mdlý výkon soupeře a rozhodující gól Latky postavil předzápasové předpoklady na hlavu. Jenomže v  Uherském Hradišti červenobílí spadli z hrušky zpátky na zem. Dostali tři laciné góly a vydali se na dlouhou cestu domů. Zápas ukázal, jak moc je současný Radův tým  závislý na zdraví Martina Latky. Obranná řada bez něj připomínala průchozí dvůr, na hřišti nebyl nikdo, kdo by dokázal hru defenzivních složek jakkoli řídit. Zároveň slávisté zjistili, že čistě fotbalově, tedy myšleno bez maximálního zaujetí, bojovnosti a nasazení, neuhrají nic velkého. Což se ukázalo i na straně sparťanů. Výkony na půl plynu se zkrátka nenosí.