Sigiho Tóóór: Jak jsi mně, Polsko, překvapilo

Otáčím se za uplynulým evropským šampionátem a můj výraz musí být rozhodně plný překvapení a spokojenosti. Před turnajem jsem prohlásil, že bude padat málo branek, protože tak to už na těchto akcích bývá. A ejhle! EURO mně překvapuje poprvé. Dobrá porce branek zajistila měsíc plný ne-nudného fotbalu a to je jen dobře. Nyní k aktérům a začnu českým týmem. Ten stoupal, řekl bych v horolezecké terminologii, že jsme šli výše a výše. Začátek byl ve znamení zkratu proti sborné a (podle mne zasloužená) kritika veřejnosti. Poté jsem ucítil skvělé semknutí v týmu a také mezi fandy a vše začalo klapat podlé ideálních not. V utkání proti Polsku a Portugalsku jsme se přiblížili irským fanouškům, kteří byli naprosto úžasní a fandili svým vyvoleným, i když byl výsledek jasně proti nim. Velkou nálepkou "zklamání turnaje" bych označil čela holandského oranžového souboru, který přijel naprosto bez formy a týmového ducha. Zklamání také pocítilo Německo, které se již vidělo ve finále a bronz je pro něj jen slabou náplastí. Anglie dál čeká a bude čekat na svůj úspěch a bude doufat dále, stejně jako tenisová veřejnost doufá v triumf Murrayho na Wimbledonu (byť Andy Murray alespoň postoupil do finále). Pokud se budeme bavit o překvapení z říše pozitivních, jsou první na řadě Italové, kteří překvapili nejen mně, ale myslím si, že i většinu fotbalového světa. Dokonce i ve finále za stavu  2:0 sahali po kontaktním gólu, ale zranění jejich spoluhráče zrušilo jejich let směr titul Mistra Evropy. Jedinou kaňkou byla reakce Balotelliho ihned po finále. Chápu, mladý kluk plný sebevědomí určitě neunesl zklamání, ale mizet v kabině a nepoklonit se vítězi je jeden z manýrů dnešní doby, který ze sportu vytlačuje slušnost a pokoru k soupeři a hře samotné. Bronz si tedy dělí Německo a Portugalsko. Dva na stejném místě? Rozumím, že nikdo nechce mít černého Petra, ale utkání o bronz bych opět zavedl. 3. místo má rozhodně svoji váhu a já bych rád viděl tento duel v sobotu, den před finále. Krásně by mně tak připravil na nedělní vrchol. Titul má Španělsko. Potřetí. Zlatý hattrick? Na to snad jen mohu říct "klobouček dolů"! Když potřebovali, zapnuli na vyšší obrátky. Jejich hra umí být i rychlá a nejen plná mezi přihrávek. To dokazuje jejich 2. finálový gól, kdy se od Casillase dostal míč na 3 doteky až do sítě Itálie, což také potvrzuje novou roli brankářů v týmu. Bez kvalitní hry nohou už by dnes tyče nehájil nikdo. Fernando Torres vyhrál titul nejlepšího střelce, byť na hřišti pobyl velmi málo minut. Jeho týmový duch se pak projevil v době, kdy mohl přidat další tór ve finále a pojistit si titul, ale to on né. Raději krásně přihrál spoluhráči z týmu a Chelsea Matovi, který po minutě na hřišti uklízel do prázdné brány (nebo už to měl Torres propočítané? :-) ). Celé EURO se tak představilo bez jediného skandálu. No, snad jen jeden a tím je zaříznutí Ukrajiny v utkání s Anglií, kde domácím nebyl uznán regulérní gól. Ale video je již schváleno, takže se můžeme těšit na bezchybná rozhodnutí. Díky tedy, Polsko  a Ukrajino! Bylo to blízko domova, v přátelské atmosféře. Středověkým pokřikem řečeno: Měsíc oslav fotbalu je mrtev, ať žije Brazílie 2014! Zdraví vás Sigi